Jak dostal vánoční stromeček chuť na cukroví

Tatínek večer před Štědrým dnem postavil do kouta pokoje krásně vzrostlý stromeček. Usadil ho do stojanu a těšil se, jak ho druhý den společně s dětmi nazdobí.

V noci zůstal stromeček v pokoji sám a začal se zvědavě rozhlížet. V pokoji je tolik zajímavých věcí. V lese nikdy nic podobného neviděl. Z jedné strany na něj mávají knížky z knihovny a z druhé strany na něj zase pomrkává televize. "Tak vítej mezi námi." pozdraví jej pohovka a zívne si. "Děkuju. Máte to tady pěkné." řekne zdvořile stromeček a lehounce se ukloní. Potom si s nábytkem v pokoji vyprávějí o životě v lese a o životě v bytě. Porovnávají různé zkušenosti a stromeček se zeptá "Ale byt je větší než tady ten jeden pokoj. Viděl jsem hned troje dveře, když mě tatínek nesl. "Jeden pokoj patří dětem, další mamince a tatínkovi a tady ty dveře, co vidíš, vedou do kuchyně." vysvětlí mu konferenční stolek. Jenže stromeček neví, co je to kuchyně, v lese přece nic takového nebylo, a tak mu to stolek musí vysvětlit hezky polopatě. "Víš co? Běž se tam radši podívat." vybídne ho nakonec "Ale opatrně na větve ať jimi všechno neposhazuješ." Stromeček má sice trochu obavy, ale pak sebere všechnu odvahu a rozejde se ke kuchyňským dveřím. Opatrně do nich nakoukne a vida, nic strašlivého se za nimi neskrývá. A tak do kuchyně vejde celý a pro jistotu za sebou dveře zase zavře, aby případný hluk někoho neprobudil.