Jak se kominík stal pekařem

Kominík Kuba měl za povinnost pravidelně vymetat komín v pekařství U preclíku. Musel to ale vždy dělat pouze v době, kdy se nepeklo, aby chleba a koláče nebyly černé od sazí.

V pekařství U preclíku pracovala Zuzanka. Půvabná dívka, která se Kubovi obzvlášť líbila. Byla šikovná a těsto pod jejíma hbitýma rukama jen hrálo. 

Kvůli ní Kuba neustále obcházel kolem oken pekárny, až ho načapal kominický mistr a vynadal mu, aby nelelkoval a hleděl si radši komínů. "To je vlastně pravda." řekl si Kuba a v mžiku byl za pekárenským komínem. Zasedl tam a zasnil se. Jak by to bylo krásné být neustále na blízku překrásné Zuzance a nemuset se pořád špinit sazemi. "Ale ona by si mě stejně ani nevšimla." říkal si smutně "Má tak voňavé zaměstnání a já jsem zatím od sazí umouněný až hanba." takhle ještě drahnou chvíli rozumoval, až na něj opět přišel jeho mistr. Tentokrát se však dopálil velice a div, že Kubu ze střechy neshodil. "Takového lajdáka, co místo práce jen vysedává a kouká po holkách nepotřebuju!" křičel "Seber si svých pět švestek a táhni mi z očí!" Kuba se pana mistra sice ještě snažil přemluvit, bál se zůstat bez práce, ale nic naplat, mistr byl rozhodnutý a nechtěl už o Kubovi ani slyšet.