O berušce bez teček

Na jedné pasece narodilo se pět slunéček sedmitečných. Jinak se jim také říká Berušky. Maminka Beruška si své děti prohlížela, jak jsou krásné. Ale ouha... co to vidí? Nejmladší ze všech Slunéček je nějaké jiné. No jistě. Všechny Berušky mají přece, jak už jejich jméno prozrazuje, sedm teček. Ale tomu nejmladšímu pískleti nechybí jedna tečka ani dvě tečky, ale rovnou všech sedm teček. Zkrátka narodilo se Slunéčko bez teček. Mamince berušce to ale nevadilo a milovala a rozmazlovala všechna svá slunéčka stejnou měrou.

Děti rostly a na nejmladší berušku, která dostala jméno Lenička, si začali občas někteří obyvatelé louky ukazovat a šeptat si "Podívejte na tu zvláštní berušku. Nemá ani jednu tečku." Lenička si z jejich řečí nic nedělala, ale když přeci jen jednou bylo posměšků pro její zvláštnost víc než dost, schovala se mamince do náruče a stěžovala si "Oni se mi posmívají, protože jsem jiná." "Posmívají se ti proto, že nedokáží ocenit tvou výjimečnost. Ale pro mě jsi tou nejkrásnější beruškou na celém světě." takhle těšila maminka svou dcerku a ona se zase uklidnila a na posměšky nehleděla.

Jednoho dne byla na louce vyhlášena soutěž krásy berušek. Přihlásilo se do ní spousta a spousta beruščích slečen a zatoužila po ní i Lenička. "Ty do soutěže nemůžeš, když nemáš tečky. Byla bys všem jen pro smích." řekla jí vedoucí soutěže, a odehnala ji "Nezacláněj tady!"