Zázrak tří králů

"Co se bude dít se stromečkem po Vánocích?" zeptal se Kuba maminky "Co by se s ním dělo? Odstrojíme ho a vyhodíme." říká maminka a věnuje se své práci "Jak vyhodíme? Kam vyhodíme? Přece nemůžeme hodit stromeček do popelnice." Kubovi je z takové představy smutno "A proč bychom nemohli?" diví se maminka "Je to jen stromek a po Vánocích bude stejně celý suchý a ošklivý. A už mě nezdržuj takovými otázkami." Kuba by se ještě rád ptal. Ptal by se, jestli to nejde zařídit nějak jinak, jestli nemůžou stromeček od konce na skládce nějak zachránit, ale maminka už ho neposlouchá.

"Takhle to přece nemůže skončit." durdí se Kuba a hladí stromeček po voňavém jehličí. Na větvičce visí figurka z vánoční kolekce. Je to malý panáček. Je to jeden ze tří králů a Kubovi se zdá, jako by na něj právě zamrkal. A opravdu. Teď se panáček celý ke Kubovi natočí a povídá "Vím, co tě trápí. Jsme na tom stejně, také bych chtěl stromečku pomoci a nejen tomuhle, ale všem ostatním vánočním stromečkům." "A jak bys to chtěl udělat?" ptá se zvědavě Kuba. "Kde se stromeček narodil?" ptá se panáček "V lese přeci" řekne Kuba a nerozumí, kam tím panáček směřuje "Tak ho tam zase vrátíme a všechny ostatní taky." potom panáček mávne rukou směrem k větvičkám, na kterých visí další dva panáčkové králové z trojice "Stromečky se zpravidla odstrojují na náš svátek. Na svátek tří králů. Když zajistíš, aby nás do té doby nikdo nesnědl, zachráníme s tvojí pomocí všechny vánoční stromečky." Kuba je nadšený a rychle slibuje, že dá bedlivý pozor, aby se figurkám nic nestalo.

Svátek tří králů už je tady a Kuba dostane za úkol odstrojit stromeček. Vrací do krabice jednu ozdobu po druhé. Jen tři čokoládové panáčky strčí nenápadně do kapsy. Naštěstí se mu je podařilo uchránit, aby je nikdo, dokonce ani ten mlsný Ben, nesnědl. Ben je pes.